Centrum likvidace sinic a jejich toxinů

 
flagflagflagflagflag

 Druhy sinic a řas – zdroj Jihočeská univerzita – více na www.sinicearasy.cz  

Oddělení sinice – Cyanobacteria
Oddělení ruduchy – Rhodophyta
Oddělení obrněnky – Dinophyta
Oddělení skrytěnky – Cryptophyta
Oddělení hnědé řasy – Chromophyta
Třída zlativky – Chrysophyceae
Třída rozsivky – Bacillariophyceae
Třída chaluhy – Phaeophyceae
Třída různobrvky, “žlutozelené řasy” – Xanthophyceae
Oddělení krásnoočka – Euglenophyta
Oddělení zelené řasy – Chlorophyta
Třída Chlamydophyceae
Třída zelenivky – Chlorophyceae
Třída spájivky – Zygnemophyceae
Třída parožnatky – Charophyceae
 
 
Oddělení sinice – Cyanobacteria – více na webu Jihočeské univerzity - www.sinicearasy.cz
Sinice jsou velice jednoduché prokaryotické organismy – s jistým zjednodušením je možno říci, že se jedná o gramnegativní bakterie s chlorofylem a a několika dalšími barvivy (tzv. fykobiliny). Genetickou informaci nese jediná kruhová molekula DNA, hlavní organelou v buňce jsou ploché váčky (thylakoidy), na kterých jsou umístěny fotosyntetické pigmenty. Buňky jsou často obaleny slizem. Rozmnožují se výhradně nepohlavně.
 
Sinice mohou být:
-jednobuněčné (Synechococcus)
-jednoduchá vlákna (Oscillatoria, česky drkalka)
-jednoduchá vlákna se specializovanými buňkami pro fixaci vzdušného dusíku – tzv. heterocyty (Anabaena)
-větvená vlákna (Stigonema)
 
 
 
Jsou to nejstarší fotosyntetizující organismy (3.5 miliardy let – prekambrium). Patrně hrály rozhodující úlohu ve vytváření kyslíkaté atmosféry na Zemi. Vzhledem ke své jednoduché stavbě mají obrovskou schopnost přežívat nepříznivé podmínky. Proto se vyskytují v téměř všech biotopech na Zemi, včetně extrémních stanovišť (horké prameny, pouště, polární oblasti atd.). Zajímavé je rovněž jejich časté vstupování do symbiotických vztahů s jinými organismy. Často tvoří s houbou lišejníky, žijí symbioticky i v tkáních vyšších rostlin (játrovka r. Blasia, hlevíky r. Anthoceros, kapradina r. Azolla, cykasy ). Touto cestou ze sinic vznikly pravděpodobně také chloroplasty rostlin (tzv. symbiotická teorie). Jejich přemnožení ve znečištěných vodách způsobuje tzv. vodní květ – to je v současnosti velmi bězný jev na většině stojatých vod v ČR. Mnohé druhy sinic produkují toxiny (např. častá součást vodních květů r. Microcystis). Na druhou stranu jsou mnohé druhy jedlé.
 

Infekční onemocnění

Ve vodě v nádrži nebo řece, kam se chodíme v létě koupat, žije celá řada organismů: ryby, perloočky a mnoho dalších většinou pouhým okem neviditelných nebo jen obtížně viditelných organismů (např. řasy, sinice, bakterie). Pro většinu těchto organismů představuje voda domov - jinde ani žít nemohou. Zlomek přítomných organismů však pochází odjinud - z odpadních vod, z výkalů zvířat, které byly do vody spláchnuty při dešti, z polí hnojených chlévskou mrvou nebo třeba i z těl lidí, kteří se přišli do vody koupat. Těmto organismům se ve vodě příliš dobře nedaří, zpravidla se zde nemnoží a většinou rychle hynou. Jejich přirozeným prostředím jsou těla zvířat a lidí. Většina z nich je pro člověka naprosto neškodných. Mohou se však mezi nimi vyskytnout i takové organismy, které – pokud se dostanou do lidského těla – mohou způsobit různě závažná onemocnění.

 

Jaká onemocnění jsou přenosná rekreační vodou?

Nejčastějším onemocněním jsou střevní a žaludeční potíže. Dalšími projevy spojené s koupací vodou mohou být různá horečnatá onemocnění a zánětlivá onemocnění uší a očí. Onemocnění z vody způsobují viry, bakterie či prvoci. Tyto patogenní organismy vstupují do těla většinou při náhodném polknutí i malého množství vody.

 

Můžeme poznat, zda voda obsahuje choroboplodné zárodky?

Člověk nemá sám možnost na místě poznat, zda voda obsahuje pro člověka patogenní organismy (tzn. takové, které mají schopnost u člověka vyvolat onemocnění). Úplně bezmocný přeci jen není. Jsou místa, na kterých je výskyt těchto organismů mnohem pravděpodobnější: voda pod vyústěním (i vyčištěných) odpadních vody a vod z dešťových kanalizací a rybníky s intenzivním rybím hospodařením. Jinak se ovšem musíme spolehnout na výsledky z laboratoře. Laboratoře kromě zvláštních případů také nezjišťují přítomnost choroboplodných zárodků, ale jen přítomnost ve střevech běžně žijících bakterií. Je však prokázáno, že na místech s vyšším výskytem těchto bakterií (říkáme jim indikátory fekálního znečištění) je onemocnění způsobené viry, bakteriemi nebo prvoky mnohem pravděpodobnější.

 

Několik rad:

1. Nekoupejte se nikdy na místech evidentně znečištěných odpadními vodami (pod výpustí i vyčištěných odpadních vod, dešťových kanalizací).


2. Dbejte doporučení hygieniků a tam, kde to nedoporučují, se nekoupejte.


3. Pokud sami trpíte nějakým infekčním onemocnění, buďte k ostatním ohleduplní a nekoupejte se.

 

13.03. 08Několik rad

1. Největší nahromadění sinic (i toxinů) vzniká právě při vodním květu. Koupání ve vodě obsahující vodní květ nelze rozhodně doporučit.

 


2. Pokud se chcete koupat ve volné přírodě, kdekoliv mimo místa pravidelně sledovaná, zkuste před vstupem do vody některou z výše popsaných metod na rozlišení řas a sinic. Když voda obsahuje sinice, řiďte se zásadou č. 1.


3. Když už se rozhodnete pro koupání ve vodě obsahující sinice, nebo kde je dokonce vytvořen vodní květ, doporučujeme (je-li to možné) se po vykoupání osprchovat čistou vodou a odstranit tak z pokožky řasy a sinice, které na ní po pobytu ve vodě ulpěly. V tomto případě by kontakt těla s vodou při plavání neměl být delší než cca 10 minut, což je orientační doba; liší se u každého člověka například s věkem a nepřímo ji lze stanovit jako "rozmočenou kůži prstů", která více přijímá látky ze svého okolí. Tohoto jevu se využívá například v různých přísadách do koupelí, v případě sinic by však šlo o látky, které lidskému tělu rozhodně neprospějí.


4. Vodní květ se po hladině nádrže pohybuje podle toho, jak zrovna vane vítr. Často tak tvoří u břehu vysokou vrstvu, se kterou mohou do styku přijít hrající si děti. Proto je dobré před tímto rizikem děti varovat a hlídat, jak vypadá břeh nádrže, na kterém si hrají.

 

Zda jsou ve vodě sinice nebo řasy, lze poměrně dobře rozeznat následujícím způsobem: Láhev se zúženým hrdlem (lze použít třeba průhledné lahve od balených vod) naplníme zcela vodou a necháme alespoň 20 minut stát v klidu na světle. V případě, že se u hladiny vytvoří zelený kroužek tvořený zelenými organismy ve tvaru "sekaného jehličí nebo zelené krupice" (a voda přitom zůstane čirá), jedná se z největší pravděpodobností o sinice. Jestliže zůstane voda zakalena rovnoměrně nebo se začne tvořit větší zákal u dna, půjde pravděpodobně o řasy.

 


Ještě jednodušším testem je vstupovat do vody opatrně (aby se nezvířily usazeniny ze dna) a pozorovat, zda se okolo kolen ve vodě nevznášejí drobné zelené částečky. Když ano, jedná se pravděpodobně o sinice.

 

 

 

V rybníku nebo přehradě žije přirozeně kromě ryb ještě celá řada drobných organismů. Některé jsou vidět pouhým okem, jiné pouze pod mikroskopem. Drobným, volně ve vodě se vznášejícím organismům se říká plankton. Ten lze rozdělit na fytoplankton (plní ve vodě stejnou úlohu jako na souši rostliny) a zooplankton (mimo jiných známé perloočky - dafnie), který se fytoplanktonem živí. Pro vodní rekreaci má větší význam přítomnost fytoplanktonu. Fytoplankton se skládá ze dvou velkých skupin organismů: řas a sinic (sinice = cyanobakterie). Řasy i sinice mají sice ve vodě podobnou úlohu, ale z hlediska vlivu na lidské zdraví jsou sinice mnohem nebezpečnější.

Pokud je fytoplanktonu ve vodě přítomno větší množství, vytvoří se v ní tzv. vegetační zákal. I když zákal ve vodě může mít různé příčiny a nemusí nutně znamenat vyšší množství fytoplanktonu, vždy poukazuje na sníženou kvalitu vody.

 

Některé sinice mají schopnost vystoupat ke hladině a hromadit se zde v podobě zelené kaše nebo drobných, až několik milimetrů velkých částeček (někdy se podobají drobnému jehličí, jindy připomínají zelenou krupici). Takovému nahromadění sinic u hladiny se říká vodní květ sinic (viz obrázek). Nejčastěji se vodní květy sinic vyskytují koncem léta (v srpnu nebo první polovině září). V posledních letech (zejména na některých lokalitách) dochází k masovému rozvoji cyanobakterií již v průběhu června.

 

««« | 1 | 2 | »»»
 
© 2017, www.sinice-rasy.cz, PPSU s.r.o. | xhtml 1.0, css valid