Centrum likvidace sinic a jejich toxinů

 
flagflagflagflagflag

 

* Sinice (cyanobakterie) - jsou pro zdraví člověka daleko nebezpečnější než řasy, protože obsahují látky, které mohou vyvolávat alergie. U citlivých lidí se mohou objevit vyrážky, zarudlé oči nebo rýma. Při koupání lidé také většinou nechtěně vypijí trochu vody, s ní i sinice a jedy v nich obsažené. "Nevede to zpravidla ke smrtelné otravě, ale mohou se objevit žaludeční nevolnosti, bolest hlavy nebo zvýšené teploty". Větší riziko otravy je u dětí, které vody vypijí většinou více a jejichž váha je menší.
 
 
* Je to pravda, že když se ve vodě objeví sinice, zůstanou tam už celé léto?
Pokud se někde na začátku léta objeví sinice, opravdu zde zpravidla vydrží až do konce léta. Někdy to nemusí tolik vadit, protože jich je ve vodě málo, jindy se přemnoží a vytvoří vodní květ. Za zmínku stojí, že v září mohou být v nádrži úplně jiné druhy sinic než třeba v červenci.
 
* Je možné sinice nějak zlikvidovat, dá se voda rychle vyčistit?
Sinice se z vody jednoduše odstranit nedají. Nejrychlejší způsob, jak se jich zbavit, je použití chemického přípravku. Je to ale metoda, která sice usmrtí sinice, ale i ostatní život ve vodě, a navíc nemá dlouhodobý efekt. Omezení vzniku vodního květu by se mohlo dosáhnout snížením množství fosforu, který se dostává do vody. Ať už výstavbou moderních čistíren odpadních vod, nebo používáním bezfosfátových pracích a mycích prostředků. I když se výsledek neprojeví okamžitě, je to krok správným směrem.
 
* A co deště, ty sinice neodplaví?
Déšť má na sinice dvojí vliv. Nadměrný průtok může sinice z nádrže "vypláchnout" nebo je alespoň naředit. Na druhou stranu deště zvýší přísun živin do nádrže, což se může po nějaké době projevit opětovným nárůstem sinic. Obecně se dá říct, že dlouhodobé deště sinicím příliš nevyhovují.
 
  
„UPOZORNĚNÍ“
1. Nekoupejte se, když voda kvete - při velkém nahromadění sinic (drobných zelených částeček) vzniká na hladině vodní květ. Koupání v takové vodě je riskantní, může třeba vyvolat vyrážku. Vodní květ se po hladině pohybuje podle toho, jak právě vane vítr. Hlídejte proto břeh, u kterého si vaše děti hrají.
 
2. Udělejte si vlastní test vody - pokud se chcete koupat ve volné přírodě a nejste si jisti, zda je voda v pořádku, zkuste si ji otestovat sami. Umělohmotnou láhev od balené vody naplňte zcela vodou a nechte ji asi 20 minut stát na světle. Pokud se u hladiny vytvoří zelený kroužek, budou ve vodě s největší pravděpodobností sinice.
 
3. Po vykoupání se osprchujte - když se přesto rozhodnete pro koupání ve vodě, která obsahuje sinice nebo je dokonce pokryta vodním květem, doporučuje se po vykoupání osprchovat se čistou vodou a opatrně tím z pokožky sinice odstranit - raději proudem vody než třením rukou.
 
4. Ve špinavé vodě se hůře zachraňuje - mějte také na paměti, že neprůhledná voda je nejen zdrojem škodlivých mikroorganismů, ale také znesnadňuje pomoc tonoucím.
 

13.03. 08Vše o pH

Jednou z vyjímečných vlastností vody je její schopnost štěpit rozpuštěné anorganické a některé organické látky na tzv ionty. Kladně nabitým iontům říkáme kationty a těm záporně nabitým zase anionty. Proces štěpení molekul na jednotlivé části se nazývá disociace molekul. Opačný proces se nazývá asociace iontů. Voda přitom působí i na své vlastní molekuly, které se částečně štěpí na kladný oxoniový kationt (H3O+), kterému jednoduše říkáme vodíkový a značíme jen (H+) a záporný hydroxylový aniont (OH-) podle schématu 2H2O = (H3O)+ + OH- . Rozštěpené molekuly vody jsou velmi nestálé, znovu se slučují na vodu a opět štěpí na ionty. Tento proces se stále opakuje přičemž platí, že poměr disociovaných a asociovaných molekul vody je stejný.

 
Rozštěpené množství molekul vody je velmi malé. Kdybychom chtěli z vody oddělit 1 litr rozštěpených molekul, museli bychom zpracovat přibližně 300 miliónů litrů vody neboť při teplotě vody 22 oC se ve vodě rozpadne jen 10 –7 částí vody to znamená. že v 10 mil.litrů vody je jeden gram vodíkových a 17 g hydroxylových iontů resp. z každých 556 molekul vody je na ionty rozložena jen jedna jediná. V chemicky čisté vodě je poměr mezi H3O+ a OH- ionty stejný a při teplotě vody 25 oC roven 10 –7 gramatomů vodíku H+ a 10 –7 gramatomů hydroxylových OH-. Iontový součin vody je je tedy 10 –7 (H+ ) + 10 –7 (OH-) = 10 –14 H2O. V gramekvivalentním vyjádření množství vodíkových a hydrohylových iontů to znamená, že v jednom litru chemicky čisté vody je jedna desetimilióntina gramů iontů vodíku a 17 desetimilióntin gramů iontů hydroxylových. A co má toto povídání společného s reakcí vody? Jednoduše řečeno, všechno. Reakce chemicky čisté vody je tvořena vzájemným poměrem rozštěpených molekul vody. Při stejném poměru H+ = OH – , reaguje voda neutrálně. Obsahuje-li voda více iontů vodíku než iontů hydroxylových reaguje voda kysele. Je-li ve vodě přítomno více iontů hydroxylových reaguje voda zásaditě nebo-li alkalicky. Změnu poměru vodíkových a hydroxylových iontů nazýváme aktivitou (koncentrací) vodíkových iontů. Koncentrace vodíkových iontů je v roztocích běžných koncentrací menší než jedna a pohybuje se řádově až do 10 –14. Práce s tak malými čísly je značně nepohodlná a přesně touto úvahou byl veden švédský chemik S.P.S. Sörensen a roku 1919 podal definici aktivity vodíkových iontů. Tu vyjádřil bezrozměrnými čísly od 1 do 14 a nazval je phondus Hydrogeni nebo-li síla vodíku. pH je číslo nepojmenované, nejsou to ani stupně ani koncentrace vodíkových iontů. pH lze definovat jako záporný dekadický logaritmus koncentrace vodíkových iontů. Definici píšeme jednoduše ve tvaru : pH = - log (H3O)+ . Takto definovaná míra kyselosti splňuje požadavek, aby se její hodnoty pohybovaly v oboru malých kladných čísel.
 
 
Oblasti pH
 
kyselá oblast pH
neutrální oblast pH
alkalická oblast pH
 
Příklad. Je-li aktivita vodíkových iontů vyjádřena koncentrací 10 – 5,5 je pH 5,5. Této hodnotě odpovídá 10-8,5 gramatomu (OH-). Proto platí, čím je hodnota pH menší, tím je koncentrace vodíkových iontů vyšší tj. kyselost roztoku stoupá. Naopak, čím vyšší je hodnota pH, tím se snižuje koncentrace vodíkových iontů a koncentrace hydroxylových iontů stoupá tj. alkalita roztoku je vyšší.
 
Co způsobuje změnu pH?
 
Látky rozpuštěné ve vodě lze rozdělit na ty, které ovlivňují reakci vody a způsobují kyselou nebo alkalickou reakci vody. Ostatní, ve vodě rozpuštěné látky, pH roztoku neovlivňují tj. reagují neutrálně. Reakci vody tedy ovlivňují všechny ve vodě rozpustné látky, včetně plynu, které po rozštěpení uvolňují vodíkový iont H+ nebo hydroxylový iont OH -
 
1) Látky způsobující kyselou reakci vody. Mezi tyto látky patří všechny slabé i silné anorganické i organické kyseliny. Všechny kyseliny jsou vodou částečně nebo úplně rozštěpeny přičemž se uvolňuje proton vodíku. I proto se tyto látky nazývají kyseliny. Nalijeme-li například kyselinu chlorovodíkovou do vody rozštěpí se podle následujícího schématu HCL + H2O = H+ + Cl- na ionty vodíku a ionty chlóru. Kysele reagují i některé soli silných kyselin se slabými alkáliemi. Nejvýznamnější látkou, která v přirozených vodách zvyšuje aktivitu vodíkových iontu je kyselina uhličitá H2CO3 , která vzniká rozpouštěním oxidu uhličitého ve vodě. V akvaristické praxi se k okyselení vody používají minerální kyseliny.
 
2) Látky způsobující alkalickou reakci vody. Tyto látky zastupují především h y d r o x i d y (zásady, alkálie). Hydroxidy jsou vodou úplně rozštěpeny na příslušný kationt a hydroxylový aniont. Rozpustíme-li například hydroxid sodný ve vodě dojde k následující reakci : NaOH + H2O = Na+ + OH- . Alkalickou reakci s vodou vykazují i nikteré soli silných zásad a slabých kyselin. Nejznámější z těchto solí je jedlá soda NaHCO3 (hydrogenuhlčeitan sodný) nebo uhličitan sodný( Na2CO3), které se často používají v akvaristice ke zalkalizování vody. K nejvýznamnějším látkám, které v přirozených vodách způsobují alkalickou reakci vody patří především hydrogenuhličitany, které vznikají rozpouštěním oxidu uhličitého ve vodě.
 
3) Látky, které nezpůsobují změnu reakce vody.
 
Látky, které po rozpuštění ve vodě nezpůsobují změnu reakce vody se nazývají n e u t r á l a í s o l i. Jsou to převážně soli silných kyselin a silných zásad. Nejznámější je sůl – chlorid sodný NaCL, chlorid draselný KCL nebo dusičnan draselný či sodný, známé jako ledky.
 
Reakce přirozených vod.
 
Reakce přirozených vod je tvořena vzájemným poměrem disociovaných (štěpených) molekul rozpuštěných tuhých látek a plynů, zejména pak vzájemným poměrem volného oxidu uhličitého, hydrogenuhličitanů nebo uhličitanů. Volný oxid uhličitý se slučuje s vodou na kyselinu uhličitou. Kyselina uhličitá je slabým elektrolytem a vodou je částečně štěpena na ionty vodíku a ionty hydrogenuhličitanu resp uhličitanu podle vztahu: CO2 + H2O -H2CO3 -H+ + HCO3- -2H +CO32- . Tento proces může probíhat i obráceně, přičemž koncentrace vodíkových iontů, uvolněných disociací kyseliny uhličité, je přímo úměrný koncentraci hydrogenuhličitanů. Částečný rozklad kyseliny uhličité je v chemii vody velmi významný. Při reakci dochází k uvolňování vodíkových iontů a tím i k ovlivňování reakce vody. Proto se ve vodách s nižším obsahem oxidu uhličitého hodnota pH zvyšuje a naopak. Podstatný vliv na reakci přirozených vod mají i slabé kyseliny uvolněné vyluhováním humusu (rašeliny), jako huminové kyseliny.
 
Vhodné metody měření hodnoty pH pro akvarijní účely.
 
1. Kolorimetrické stanovení reakce vody.
 
V akvaristické praxi je z ekonomických, ale i praktických důvodů nejvýhodnější používat kolorimetrické metody stanovení pH vody. Kolorimetrické stanovení pH je založeno na tom, že některá organická barviva, kterým se říká acidobasické indikátory, v určitých oblastech pH mění své zabarvení se změnou koncentrace vodíkových iontů v roztoku. Vhodnou volbou indikátorů a pracovního postupu pak lze jednoduše, rychle a s dostatečnou přesností určovat reakci pH roztoků. Přesnost stanovení je závislá na metodě porovnání vybarvení indikátoru s barevnou vyhodnocovací stupnicí. Princip měření je jednoduchý. Do vzorku vody ve zkumavce nakapeme podle návodu indikátor a vzniklé zabarvení porovnáme s přiloženou barevnou stupnicí. Při shodě zabarvení odečteme příslušnou hodnotu pH. Obrázky č. 1-2 ukazují barevné stupnice, které používáme ke stanovení pH. Barevná stupnice Aquar pH 4,7-7,4 a Aquar pH 4,0-9,5. Přesnost stanovení 0,3 nebo 0,5 pH.
 
Domácí výrobci: AQUAR, Rataj (pro pěstování rostlin), ACQUA (pH+CT).......
 
Zahraniční výrobci: JBL pH test-Set ( 6,0-7,6), JBL pH test-Set ( 3-10), TetraTest pH (4,8-7,5), TetraTest pH (7,0-9,0), Sera test pH (6,5-9,0), EHEIM Test pH 4,5-9,0) a další.
 
 
2. Elektronické přístroje
 
V akvaristické praxi se k měření aktivity vodíkových iontů používají i elektronické přístroje tzv pH-metry. V nabídce pro akvaristiku jsou v prodeji jednak jednoduché a méně citlivé přístroje (tužkové testry) až po profesionální přístroje různé citlivosti a tedy i kvality. Na rozdíl od kolorimetrických metod měření pH je u pH-metrů nutná korekce na teplotu vody a pravidelná kalibrace pomocí drahých kalibračních roztoků. Další nevýhodou finančně dostupných přístrojů jsou skleněné elektrody, které jsou velmi citlivé na náraz a znečištění měřící membrány. Profesionální přístroje jsou opatřeny jak korekcí na teplotu vody tak i elektrodami odolnými proti případnému rozbití. Jejich cena je ale mnohem vyšší.
 
3. Indikátorové papírky.
 
Obecně lze říci, že indikátorové papírky jsou vhodné jen pro chemický průmysl resp. laboratoře, kde se pracuje s kyselinami a zásadami nebo tam, kde požadujeme pouze určit zda je prostředí kyselé, neutrální nebo zásadité. Indikátorové papírky jsou zcela nevhodné pro určení pH přirozených vod. Je s podivem, že v akvaristických obchodech se velmi často setkáme s nabídkou indikátorových papírků k měření pH. Jako příklad uvádím firmu H. Brustmann GmbH a jejich AQUA-CONTROL pH, který je pro akvaristiku velmi často nabízen našimi obchodníky !!
 
 
a) destilovaná voda – pH 6,8
b) mořská voda – pH 6,5
c) pitná voda – pH 7,1
 
 
Měření pH hodnoty
Hodnota pH charakterizuje kyselost nebo alkalitu kapaliny a je jednou z nejdůležitějších chemických veličin vůbec. Provozní měření a regulace pH hodnoty se používá na mnoha místech při procesu úpravy a čištění vod, v průmyslových procesech při sledování kvality roztoků.
 
 
Provozní měření a regulace pH hodnot vyžaduje přesnost, rychlost a spolehlivost provedení a současně možnost sledování měřených hodnot z důvodů jejich vizuální kontroly nebo registrace v souvislosti s probíhajícím procesem.
 
 
 
© 2017, www.sinice-rasy.cz, PPSU s.r.o. | xhtml 1.0, css valid